Starozákonní čtení, které jsme během pražského setkání Logosu četli, bylo z Jeremiáše 33, 14–16. Tímto textem se v katolické církvi zahajoval církevní rok a nám poskytlo při besedě s Ladislavem Heryánem dobrý úvod...
Jeremiáš je ve vězení, je sám proti všem, v lidských měřítcích naprosto bez naděje. Podobně jsou na tom mnozí lidé kolem nás: lidé bez domova, lidé na okraji, narkomani, lidé nešťastní.
„Přijde mi inspirativní, že v setkání s nimi Ladislav Heryán prožívá svoji víru nejintenzivněji: S lidmi, kteří jej přijali do své blízkosti, kteří kvůli své situaci mají vypěstovanou zvláštní citlivost k prožívání toho, co se děje tady a teď,“ ohlíží se za setkáním bratr Standa.
Spravedlnost, kterou tolik zmiňuje prorok Jeremiáš, chápe Láďa Heryán jako milosrdenství. A největší milosrdenství je v tom, že člověk má jistotu, že Bůh je s ním.
Tato jistota člověku dává klid, ale nezbavuje ho všedních starostí. „Jak žít se starostmi a zároveň v klidu,“ ptá se Láďa Heryán.
Co se o Láďovi Heryánovi dočtete na české Wikipedii:
Narodil se v Petřvaldu u Nového Jičína 24. února 1960. Studoval stavební fakultu VUT v Brně a v létě 1981 se tajněstal salesiánem. Roku 1987 emigroval do Říma s cílem dokončit studium teologie a vstoupit do misií v Africe. Po návratu do vlasti přednášel Nový zákon a řečtinu na Teologické fakultě Jihočeské university. Od září 2002 působí v Praze jako ředitel a kaplan salesiánské komunity v Kobylisích. V září 2009 se stal doktorem teologie. Dnes přednáší na Vyšší odborné škole Jabok, Institutu ekumenických studií a Evangelické teologické fakultě UK.
Díky práci v nízkoprahovém centru jej znají bezprizorné dětí i lidé bez domova. Je také knězem motorkářů, kterým jednou ročně slouží zádušní mši za přátele, jež zahynuli při svých divokých jízdách.
Sám o sobě říká, že je něco jako Brouk Pytlík. Možná to tak ale vůbec není a je spíš jako Ferda Mravenec.
Díky práci v nízkoprahovém centru jej znají bezprizorné dětí i lidé bez domova. Je také knězem motorkářů, kterým jednou ročně slouží zádušní mši za přátele, jež zahynuli při svých divokých jízdách.
Sám o sobě říká, že je něco jako Brouk Pytlík. Možná to tak ale vůbec není a je spíš jako Ferda Mravenec.
Žádné komentáře:
Okomentovat